Na severu Itálie a v Římě se lidé stravují v restauracích častěji než na jihu, kde je naopak situace poněkud jiná. Zde žijí a bydlí zpravidla dvě, tři generace stále pohromadě a v domácnostech vaří nejen mamma a manželka, ale často i nonna (babička). Ženy se obvykle vzájemně nezdraví s přáním dobrého dne, ale otázkou: ?Co budeš dneska vařit?? Rodiny se velmi často mezi sebou navštěvují a společně stolují a hodují. Velké svátky na jihu se převážně slaví doma - a to dokonce i několik dní.


Stolování
Ať už se Italové stravují v restauraci nebo doma, typické italské jídlo se zpravidla skládá z následujících chodů:

1. chod - antipasti - variace studených předkrmů
2. chod - primi piatti - teplé předkrmy, např. pasta nebo risotto
3. chod - secondi piatti - hlavní chod
příloha - contorni - přílohy
dezerty - dolci - dezerty
Antipasti jsou studené předkrmy, které se podávají buď jednotlivě, nebo formou mísy či obloženého stolu, přičemž si každý stolovník poslouží tak, že v jedné ruce drží servírovací vidličku a lžíci a v druhé ruce talíř, na který si naloží tolik, co hodlá sníst. Malá miska na prostřeném stole před každým stolovníkem neslouží jako popelník, nýbrž jako nádobka, do které se nalije olivový olej a ten se vytírá čerstvým pečivem, jelikož Italové si zpravidla chléb máslem nemažou.

Těstoviny se nekonzumují ani jako příloha ani jako hlavní jídlo, nýbrž samy o sobě jako primi piatti a podávají se po studených předkrmech antipasti. Ne ke všem těstovinám se však hodí sýr, a pokud k pokrmu není nabízen, považuje se za velké faux-pas dožadovat se strouhaného parmezánu k posypání takové klasiky, jako jsou Spaghetti alle Vongole - špagety s mušlemi-srdcovkami či jinými dary moře. Nevhodné je rovněž přikusování chleba k těstovinovým pokrmům - obě pochutiny jsou totiž připravené z mouky a nehodí se konzumovat je společně. Podle italské etikety se na všechny druhy těstovin používá pouze vidlička, která se drží v pravé ruce (pokud není člověk zrovna levák?), a nikoliv celý příbor nebo lžíce - tou se jí pouze polévka. Při prostírání se obvykle kladou vlevo od talíře dvě vidličky a vpravo nůž, přičemž první vidlička slouží právě na těstoviny a ta se odnese spolu s talířem po skončení těstovinového chodu, zatímco druhá vidlička s nožem zůstávají nadále na stole pro další chod. Malé či krátké těstoviny jako jsou například penne, rigatoni, ravioli, tortellini apod. se napichují na vidličku, zatímco dlouhé spaghetti, tagliatelle, linguine, pappardelle apod. se po malých porcích na ni natočí a poté se jako jedno sousto donesou k ústům. Kromě těstovin lze jako primi rovněž podávat Risotto, Risi e Bisi (hustá rýžová polévka s čerstvým zeleným hráškem), Pasta e Fagioli (hutná polévka z fazolí a těstovin), Tortellini in Brodo (masové taštičky v hovězím vývaru), Farro (kroupové rizoto), Gnocchi, které mohou být buď bramborové nebo špenátové, Frittata (vaječná omeleta) apod.

Když pokrm dojíme, neházíme papírový či spíše lněný nebo bavlněný ubrousek do talíře - ubrousek nám poslouží pro všechny chody. Po jídle jej necháme volně nebo složený ležet na stole předtím, než se bude podávat káva a digestiv.

Jako hlavní chod se podávají secondi piatti, které mohou být buď rybí - secondi di pesce, nebo z masa - secondi di carne. Přílohy - contorni - nejsou v Itálii tak důležité jako u nás a Italové k hlavnímu jídlu zpravidla jedí míchaný zelený salát, chléb a nebo také vůbec nic. Na jídelních lístcích restaurací sice najdeme hranolky patate fritte, opékané brambory patate arrosto, polentu a různé druhy zeleniny - verdure, avšak s rýží a těstovinami jako přílohou se v Itálii nesetkáme.

Závěrem hostiny přijdou dezerty neboli dolci, které Italové zpravidla konzumují pouze v neděli, neboť ve všední den preferují ovoce. Na ovoce použijeme ve společnosti příbor, kromě hroznů a třešní, které můžeme vzít do ruky.

A pak už přijde na řadu káva - caffè - a popřípadě digestivi. Espresso je v Itálii prostě caffè a není zde zvykem si po jídle dávat cappuccino - to se pije k snídani... Pokud byste přece jen do kávy chtěli trochu mléka, objednejte si caffè macchiato (espresso s malou dávkou mléka) nebo caffè con panna (nastavované espresso se šlehačkou). Caffè ristretto je pak malé, dvojnásobně koncentrované espresso a caffè corretto obsahuje destilát nebo likér, jako jsou například grappa nebo anýzovka.

V Itálii se zásadně pozvání na oběd či večeři nikdy neodmítá - považuje se to totiž za velmi neslušné. Jsme-li pozvaní do italské rodiny, je vhodné paní domu přinést květiny nebo malý dárek. Ovšem vyvarujte se růží (ty jsou jen pro zamilované) a chryzantém (pouze na hřbitov!) a nikdy nedávejte kapesníčky jako dárek - ty představují slzy a zármutek? Hostitelka-hospodyňka sedí a stoluje spolu se svými hosty. Neodbíhá od stolu a - nedej bože - nezůstává v pozadí kuchyně, neodnáší neustále ze stolu, nemyje a neuklízí nádobí, tak jako je mnohdy zvykem u nás. Oběd či večeře je v Itálii společenská událost. Jí se pomalu a nepospíchá se, stolovníci si vzájemně povídají a popíjejí víno (víno se zpravidla podává pouze k jídlu!). Mějte na paměti, že v Itálii se vaří pro potěšení a s láskou!

A láska se do gastronomie často i prolíná? Víte například, že se v téměř každém italském pokrmu skrývá trocha erotiky? Třeba malé těstovinové taštičky tortellini mají být tak pečlivě a roztomile zabaleny, aby připomínaly Venušin pupík, podle kterého jsou modelovány. Mozzarella di bufala musí být velká a pevná jako ňadra lepé ženy. První etapa restování rýže na pravé italské risotto se nazývá tentazione aneb pokušení - v této fázi přípravy pokrmu se musíme s rýží doslova mazlit, aby nás její zrnka při tak vzrušujícím aktu odměnila slastnými vzdechy...

zdroj: www.italianwines.cz - Italský úřad pro zahraniční obchod (ICE)